Odraz

Vidím tě dvakrát…
Jak to?
Jsi to ty, nebo ne?
Jsem.
Stojíš tu,…i opodál.
Jsi snad sen?
Ne. Tvá ruka se mě dotkla!
Studíš.
To nejsem já.
To jen odraz můj ve skle tě zaujal.
Cvak! a už tě mám.
Ať už tady, nebo tam,
jsi uvnitř, ukrytý, můj.
… a přece mi nepatří
odraz tvůj navždy ukrytý.